Prokrastinace

Napsal Jarka Prosecká (») 9. 5. 2018 v kategorii O životě a lidech, přečteno: 217×
2017-12-05-17-06-28.jpg

Odkládání povinností, aneb prokrastinace. Začetla jsem se do jedné psychologické úvahy o tom proč lidé odkládají své povinnosti. Jako příklady tam byly uvedeny : odkládání spánku, kdy člověk ví že by měl spát, ale raději kouká na film, nebo FB, měl by se učit, ale raději jde ven, měl by pracovat na projektu A, ale dělá raději na projektu X, měl by něco dělat…ale nedělá to ...

A zaujala mne tam jedna zajímavá věc. Podle názoru psychologa není důležité vědět jak neutíkat od povinností ( rozuměj nějaké činnosti, o kterých víme, že v budoucnu se nám její odkládání „ vymsti“) ale je důležité zjistit, jak NECHTÍT utíkat a zda bych to neměl alespoň částečně,  ne-li celé změnit.

Příklad  : spaní důležité je, odkládáním si tělo stejně vybere daň a usnu při nejhloupější příležitostí, ale co si tak uvědomit : "Chci tu práci vůbec dělat?"  Nechci jít například pást kozy do hor, nebo pracovat pro charitativní organizace? Chci se učit skutečně na inženýra, právnika, lékaře ? Nechci se raději učit být dobrým obchodnikem, chovat včely , nebo tvořit keramické hrnečky do domácnosti? Chci studovat opravdu chemii, nechci raději studovat veterinu? Atd..


Podle studií 50% lidi v produktivním věku, ale také studenti, žáci odkládají své povinnosti ( prokrastinují). Podle mého názoru to znamená, že lidé vlastně nevědí co chtějí už na "začátku." Jsou dlouho nevyzrálí a důvody mohou být různé. Neznají směr, tápou, učí se nebo studují  něco  co studovat neměli. Poslechli rady od přátel, rodičů, učitelů a neudělali si čas na to, poslouchat sami sebe. A pak, až už je po všem, z úsporných důvodů, nebo lenosti už to nechtějí měnit ( přece nebudu dělat něco jiného než jsem vystudoval, umím jen tohle, nic jiného se učit nechci, nebudu se stěhovat za prací jsem zvyklý tady atd ...)  a přitom by stačilo, kdyby si někteří udělali čas na to, udělat si pořádek v hlavě. Někdy  stačí změnit málo a má to nekonečné pozitivní důsledky. 

Samozřejmě je tu ještě jedna možnost, nechat to životu, aby si změnu vynutil sám. Ale to už je jiné téma o tom, že ne vše máme pod kontrolou a smíření s tím, že některé věci na nás nezávisí dělá spoustě lidem problém.

Avšak jedno je jisté, totiž to, že důsledná a neustálá prokrastinace je vlastně takový zvláštní druh jak nebýt šťastný. A to nikdo snad nechce.


** z osobních zkušeností : já jsem změnila obor 4x, prodavačka, dělnice, zaměstnanec IT, účetní. A musim napsat tu okřídlenou větu, kterou si trošku upravím a to :  že vším čím jsem byla byla jsem ve své době a po nějakou dobu vždy ráda

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel jedna a pět